Výzva 21

Kolikrát jsi si řekl/a: „Tohle bych někdy chtěl/a zkusit!“
A pak… nic. Protože nebyl čas. Nebyl někdo, kdo by šel s tebou. Protože Netflix volal.
Ale co kdybys prostě vstal/a, šel/a a udělal/a TO? SÁM/SAMA?

Jasně, zní to trochu děsivě. Ale víš co? Vystoupit z komfortní zóny je jako jít do sauny v zimě. Nechceš. Ale pak jsi rád/a, že jsi šel/a. A jsi o něco odvážnější, o něco šťastnější a o hodně víc cool.

5 věcí, co se stane, když uděláš něco poprvé (a sám/sama)

Začneš si připadat jako superhrdina
Tvoje ego ti zatleská: „YES, TY NA TO MÁŠ!“ A už tě jen tak něco nerozhází. Ani ranní porada.
Poznáš sám/sama sebe z jiného úhlu
Třeba zjistíš, že ti jde lezení po skalách. Nebo že jsi talent na keramiku. Nebo že miluješ operu. Kdo ví?
Tvoje mozkové buňky oslaví party
Nové zážitky = nové neuronové spojení = chytrý mozek + šťastný mozek = Vítěz.
Získáš historku, kterou můžeš vyprávět na každé oslavě
„Jo, víš, já jsem jednou sám/a šel/la na kurz argentinského tanga…“ – a bum, jsi středem pozornosti.
Začneš inspirovat ostatní (aniž bys chtěl/a)
Když tě kámoši uvidí, jak jsi sám/a vylezl/a na rozhlednu nebo šel/la na výstavu, řeknou si: „Sakra, já to chci taky!“ A svět bude hned barevnější.
5 tipů, kam skočit poprvé a sám/sama (ale přežít to)

Zajdi do kina sám/sama
Nikdo ti nežere popcorn, nikdo ti nešeptá. Dokonalost.
Přihlas se na workshop (i kdybys měl/a umřít hanbou)
Malování, vaření, improvizace – všude jsou další sólisti, co se taky bojí. Spojte síly (nebo se jen zasmějte).
Cestuj vlakem do města, kde jsi nikdy nebyl/a
Prozkoumej uličky, dej si kafe sám/sama – a ne, není to smutné, je to osvobozující.
Zkus sport, který tě vždycky trochu děsil
Boulder, paddleboard, nebo třeba jóga se smíchem (ano, to fakt existuje). Už jen to zkusit je výhra.
Jdi na večeři o samotě (a nekoukej celou dobu do mobilu!)
Užij si jídlo, pozoruj lidi, přemýšlej o životě. Nebo si prostě dej dezert a dělej, že jsi tajný agent na misi.
Jak to pomůže ostatním?

Když se přestaneš bát jít někam sám/sama, pomáháš tím všem stydlínům, kteří čekají na svolení být svobodní.
Navíc: klidný, spokojený a naplněný člověk šíří pohodu. A pohoda je nakažlivá (na rozdíl od tvého smutku po rozchodu, který sis přestal/a léčit pizzou, protože jsi teď zaneprázdněný/á poznáváním života).

Závěrem: Poprvé se děje jen jednou – tak si ho nenech utéct!

Nemusíš skákat padákem (ale můžeš). Nemusíš jet do Peru (ale bylo by to cool).
Stačí udělat něco jinak, jiným způsobem, sám/sama a bez výmluv.

Udělej si rande s vlastním životem.
Možná bude trochu trapné. Ale bude tvoje. A na to se nezapomíná.